Můžu zasít pecky a vypěstovat citronovník?

Stejně jako u všech rostlin vypěstovaných ze semene bude potomek odlišný od mateřské rostliny, protože obsahuje i genetický materiál od svého „otce“. Proto je štěpování jediný způsob zachování odrůd citronu, stejně jako u všech druhů ovoce. Dělá se to tak, že se větve z požadovaného typu naroubují na „dárce kořenů“, který slouží jako roubovací základ.

Ačkoliv můžete citrusové pecky často s úspěchem vypěstovat, výsledné stromy často rodí ovoce až o mnoho let později. Jeho kvantita a kvalita je navíc nejistá, protože nikdo předem neotestoval přesnou kombinaci genů v mladých rostlinkách a nepodal o ní zprávu. V některých případech ale překvapivě dost citrusových stromů vzešlých ze zasetých pecek rodí ovoce skutečně odpovídající dané odrůdě. Vyzkoušejte si to sami, stojí to za to. Klíčení se spustí, když se semena ochladí. Dejte je na 14 dní do ledničky k zelenině (uchovávejte při teplotě 1 - 5° C).

Určitě se potěšíte, až vyraší ze země první lístky citronovníku na denní světlo. A když už mluvíme o světle, citrusové pecky by se měly sázet, když přibývá světla a denní teploty rostou. Počasí by mělo být slunečné a teplé s konstantními teplotami pro klíčení kolem 21 - 25 ° C. Mladé rostlinky potřebují velmi světlé místo.

Přezimování

Rady pro nejlepší péči o citrusové stromy můžete najít v jiném čísle bulletinu společnosti GARDENA, na začátku sezóny pěstování citrusů pod širým nebem.

Protože ale budou citrusové stromy brzy potřebovat zimní péči, chtěli bychom poskytnout specifické informace na toto téma v tomto zvláštním vydání.

Jak už možná víte, citrusové stromy jsou, pokud jde o přezimování, trochu ošemetné. Lidé se často ptají, co se dá dělat proti shazování listů, ke kterému často dochází ke konci zimy, obvykle kvůli nesprávné péči.

Porozumění stromu

Citrusy prospívají v tropických a subtropických klimatech, ale umí si poradit i se středomořským podnebím, kde mohou v zimě klesnout teploty na nulu nebo těsně pod ni. Pro péči o ně to znamená následující: citrusové stromy potřebují v létě i v zimě hodně světla, stejně jako by ho měly ve svém přirozeném prostředí.

Světlo a teplota na sobě vzájemně závisí, protože působí společně i samostatně na aktivaci metabolismu stromu. A to je to, co je na zimní péči o citrusy ošemetné. Abychom to řekli jasně: čím více se stromu dostane světla, které aktivuje fotosyntézu, tím více tepla potřebuje pro dosažení dostatečné rychlosti metabolismu. A čím více se mu dostane tepla, které urychluje metabolismus, tím více světla potřebuje pro dosažení dostatečné fotosyntézy.

Je-li metabolismus stromu během zimy příliš rychlý, protože teplota je příliš vysoká (např. v obývacím pokoji, zejména za závěsem) a nemá přitom dostatek světla, metabolizuje více látek, než jich může fotosyntézou vytvořit. Konzumuje tak sebe sama.

Má smysl umístit rostlinu na zimu naopak na velmi světlé místo při nižší teplotě (místo je třeba větrat, avšak nepřipustit mráz). To je tím, že zejména v zimě je v našich zeměpisných šířkách i to nejsvětlejší místo (ve srovnání se světelnými podmínkami v tropech) jako temná komora. Pro ty z vás, kteří mají rádi čísla: letos v únoru jsem na Zanzibaru kolem poledne naměřil intenzitu osvětlení 190 000 až 200 000 luxů. V tu samou dobu to bylo venku u nás možná 10 000 až 15 000 luxů. Velmi světlé zimoviště (například malý skleník či oranžerie) může často poskytnout jen 10 000 luxů nebo méně. V běžném zimovišti citrusů (lidé často říkají „Dal jsem ho do chladné chodby k oknu na sever, kde je nejvíc světla...“) dosahuje intenzita osvětlení jen kolem 1 000 luxů, v obývacím pokoji je normálně 500 až 800 luxů. Víte, co se týče přezimování citrusových stromů v podmínkách, jaké jsou v našich zeměpisných šířkách, je to víceméně o tom, držet palce a doufat v to nejlepší. Důvodem je značný rozdíl mezi množstvím světla, které citrusy potřebují a kterého se jim dostává.

Když teď máte informace, vraťme se k praktickým opatřením.

Úspěšně se osvědčily tři strategie přezimování:

A) Nechte strom přezimovat ve skleníku v pěstitelské školce nebo doma v malém skleníku, zimní zahradě nebo oranžérii (www.florino.de).

B) Nechte strom přezimovat na velmi světlém místě při teplotě 5 až 10 °C a místnost často větrejte. Pokud do místnosti proniká teplé sluneční záření (od konce ledna, obzvlášť u oken směrem na jih), strom zastiňte.

C) Nechte strom přezimovat na velmi světlém místě při teplotě 16 až 20 °C.

Varianta C je nejobtížnější, protože takové podmínky téměř nelze vytvořit. Jak už zde bylo řečeno, v prostorách s těmito teplotami bývají horší světelné podmínky a normálně obytné místnosti za chladných zimních dnů vytápíme aspoň na 21° C. Místnosti s teplotou 16 až 18° C, která by byla nejlepší, jsou v nejlepším případě zřídka používané místnosti nebo chladné chodby. I v takových místnostech by se měly stromy umístit co nejblíž k oknu.

Něco na téma teplota:

Často také dochází ke shazování listů, protože jsou stromy moc mokré a protože je výrazný rozdíl mezi teplotami kořenů a listů. „Horká hlava a studené nohy“, jak tomu říkají zahrádkáři, či ve skutečnosti „horké nohy a studená hlava“. Důvod tohoto jevu zůstane většinou bez povšimnutí: jak se v místnosti topí, většina listů se ohřeje na teplotu místnosti, řekněme 21° C. Květináč ale stojí na podlaze, která má teplotu jen 16 až 18° C. Studenější kořeny pracují pomaleji, než teplé listy. Strom se dostane do stresu a shodí listy. Protiopatření: oddělte spodek stromu od chladné podlahy umístěním do mobilního stojanu nebo do kořenáče s kolečky a dostatečnou ventilací pod ním nebo dejte pod kořenáč tlustý kus polystyrenu, aby byl izolovaný od studené podlahy.

Opačná situace: strom může stát na podlahovém topení, takže kořeny se ohřívají na 20 až 28° C a koruna má jen 18 až 22° C. Dochází zde k podobnému problému. Strom je stresovaný, protože jsou kořeny aktivnější než listy. Výsledkem je, že shodí listy.

Já vím, toho čtení už je docela hodně. Jenomže, čím líp porozumíte citrusovým stromům a tomu, jak je můžete během přezimování ovlivnit, tím líp můžete situaci pochopit a vypracovat si tu nejlepší strategii přezimování u vás doma. A v případě, že nastanou nějaké problémy, můžete na ně reagovat rychleji nějakými alternativními akcemi.

Tyto souvztažnosti světla a teploty jsou ve srovnání se strategiemi hnojení a zavlažování během šesti chladnějších měsíců v roce relativně jednoduché:

Nehnojte od září do února. Pokud rostlina přezimuje v chladu (výše uvedená varianta B), nehnojte ji od září do března. Doplňte chybějící železo (zelené žilky listů, žluté listy) přidáním železitého hnojiva.

Zavlažujte měkkou vodou pokojové teploty. Nepoužívejte tvrdou vodu, protože by to mohlo způsobit nedostatek železa. Při teplejším přezimování zavlažujte opatrně, podle aktuální situace. Zejména zabraňte přebytku vody. Více stromů se utopí než jich uschne! Při chladném přezimování udržujte strom sušší (mírně vlhká půda). Půda v květináči by neměla být suchá jako troud a strom by neměl vyschnout.

Nechte strom venku co nejdéle a na jaře ho tam vraťte co nejdříve.

Zejména koncem zimy a začátkem jara můžete dát strom na nějaké chráněné místo ven. Dané místo by se nemělo ohřívat natolik, aby se noční a denní teploty příliš lišily, např. v noci 5° C a ve dne 20 - 25° C.

Než strom přesunete dovnitř, důkladně ho očistěte a udělejte všechno pro to, aby s ním nepřezimovali slimáci nebo mšice. Je-li to nutné, můžete ho v tuto chvíli prostříhat. Prořežte velmi hustou korunu, aby mohlo dovnitř pronikat více světla. Na konci ledna zkontrolujte, zda na stromku nejsou přítomni škůdci (ti jsou v tu dobu na vzestupu). Červci, zejména první červci citroníkoví jsou už teď na pochodu. Jako poslední se ukážou mšice, ale i ty se objevují už od března.

Ať vám při přezimování citrusových stromů všechno vyjde!

Ještě jeden tip:

Kdo chce malý pěkný citrusový stromek, který si v zimě poradí i v teplejších místnostech a o něco méně světlými místy, měl by přesedlat na druh fortunella (kumkvat).