Bobulovité keře a stromy keřovitého typu se ideálně hodí k oddělení jednotlivých částí zahrady, např. zeleninové zahrady od květinové, nebo jako ochrana před zvědavými pohledy sousedů. Ze špalírových stromů a keřů a popínavých ovocných keřů, např. maliníků či ostružiníků, lze snadno vytvořit stěny pokryté listím.

Pro sázení stromů a keřů je ideální září a říjen. Půda je stále ještě teplá, takže rostliny mají do příchodu zimy dost času zakořenit.

Kdo chce zkrášlit svou zahradu opadavými nebo stále zelenými stromy, měl by je sázet zkraje září. Pro stále zelené stromy a keře je obzvlášť důležité zajistit, aby se kořeny mohly v teplé půdě ještě dostatečně dobře vyvinout, aby byly listy během zimy přiměřeně zásobovány vodou.

Při výběru stromu nebo keře zohledněte podmínky na místě, kam ho chcete vysadit. Například ovocné stromy vyžadují dostatečnou vrstvu kypré zahradní půdy bohaté na humus, která by měla být vlhká, ne však mokrá. Oblasti, kde hrozí mráz, jsou vždy méně vhodné. Eventuální velikost plně vzrostlého stromu, resp. keře by se při výběru také měla vzít v úvahu. Pokud si nejste zcela jisti, je lepší poradit se s odborníkem.

Pro správné sázení ovocných stromů je potřeba, aby byl sázecí otvor vždy dvakrát širší než kořen. Po zkypření udusaného dna jámy do ní můžete vložit stromek. Místo štěpování by mělo být zhruba 10 cm nad zeminou. Na několik prvních let stabilizujte kmeny standardních stromů a polokmeny pomocí vhodné opory (kůlu). Poté, co sázecí otvor znovu naplníte půdou bohatou na humus, je třeba zem dobře udusat a zalít. Nezapomeňte strom během prvních několika dní a za suchého počasí pravidelně zavlažovat.

Výhoda podzimní výsadby prostokořenných stromů

Zejména v říjnu a listopadu se doporučuje vysadit prostokořenné stromy. Ty do jara zakoření a pak začnou vydatně klíčit. Během následujících bezmrazých týdnů a měsíců je třeba dbát na dostatečnou zálivku.

Jehličnany a mrazuvzdorné listnaté stálezelené rostliny s půdou nebo kořenovým balem by se měly vysadit začátkem září. Voda se u nich odpařuje přes listí a jehličí i v zimě. Rostlině to odebírá energii a do zimy kořeny dostatečně nevyrostou. Rostliny by mohly snadno zmrznout.

Mrazuvzdorný – co to znamená?

Hrubým údajem jsou tzv. klimatické, vegetační a ziměvzdorné zóny. Jsou ovlivněny mimo jiné nadmořskou výškou, převládajícími větry a zeměpisnou polohou. Pro majitele zahrady je zajímavá klasifikace ziměvzdorných zón (WHZ) v Německu od 5b (chladno, Alpy) do 8a (teplo, údolí Rýna). Pro každou odrůdu rostlin lze doporučit vhodnou zónu zimní odolnosti.