Je to zvláštní: kdyby kanárek spadl z bidýlka, protože ho nikdo nekrmil, nikdo by se tomu nedivil. Ačkoliv krmení domácích mazlíčků je pro každého samozřejmostí, když přijde řeč na rostliny, i zahrádkáři jsou někdy překvapeni, když jim položíte tuto zásadní otázku: „Fajn. A hnojili jste? Jestli ano, tak čím a kolik jste toho použili?“
Jak hnojíte?
Protože je teď léto, kdy na zahradě všechno roste, chceme v tomto zvláštním vydání bulletinu firmy GARDENA poskytnout informace o správném hnojení zahrady. Podobné výroky slýcháme znovu a znovu: „To je z mojí vlastní zahrádky, není na tom žádné hnojivo!“ Na tomto pyšném vychloubání o zdánlivě úspěšně vypěstovaném ovoci či zelenině je ale něco velmi nelogického. Je-li něco velkého, potřebuje to hodně živin. Rostliny, které mají utvořit hodnotný obsah, potřebují dostatečné množství těch správných živin. Proto je důležité hnojit všechny části zahrady přesně daným správným způsobem, který odpovídá jejich využití.
Je to, jaké použijete hnojivo, nepodstatné?
Ne, není. Každé použité hnojivo – ať už je to kompost, hnůj nebo granulované hnojivo – má svůj specifický účinek na složení půdy. A každé hnojivo funguje jinak z důvodu svého složení. Nakonec, nutriční nároky různých rostlin jsou také různé: skalková rostlina rozchodník má jiné nároky než keř stračky a rajčata mají nároky úplně jiné.
Všechny rostliny mají společné to, že kromě řady stopových prvků (např. měď, síra a další) potřebují čtyři základní živiny: dusík – hnací síla růstu a hlavní složka proteinů, ale také důležitý prvek chlorofylu; hořčík – klíčový prvek chlorofylu; fosfor – hlavně na podporu růstu a draslík – pro zpevnění tkáně a zrání plodů.
Různé rostliny potřebují různá množství těchto živin. Informace o tom, které rostliny konzumují více a které méně, najdete dále v konkrétních radách o hnojení.
Jak je to s organickými hnojivy?
Odpověď na následující otázku je zajímavá. „Je organické hnojivo lepší než umělé?“ A odpověď zní: přijde na to! Podle toho, co v současné době víme o rostlinách, samotné rostlině je jedno, jestli dostává dusík, fosfor, draslík atd. z organického nebo umělého hnojiva. Umí přijmout hnojivo jen ve formě určité chemické sloučeniny a v této formě by mělo být hnojivo k dispozici kořenům. Jinak nic nefunguje. Ať dostává organické hnojivo nebo ne, skutečné živiny nasáté do rostliny se nezpracovávají podle jejich původu, ale podle toho, co rostlina potřebuje.
Jedinou výhodou organického hnojiva je většinou to, že je lepší pro půdu a organizmy, kteří v ní žijí. Uvažujme extrémní případ, kdy někdo používá jen minerální hnojiva. V dlouhodobém horizontu tím zničí půdu na své zahradě, protože toto hnojivo neposkytuje humusové živiny a odpad potřebný pro půdu a organizmy, kteří tam žijí.
Použijete-li organické hnojivo, pamatujte, že než se hnojivo rozptýlí v půdě, aby rostliny mohly nasát živiny, to trvá aspoň 3 až 4 týdny (podle počasí). Takže, chcete-li rostlině dodat potravu v dubnu, musíte organické hnojivo (např. rohovou moučku nebo kompost) aplikovat v dostatečném předstihu v březnu. Minerální hnojení má svůj smysl, pokud chcete rostlině dodat hodně živin relativně rychle. A existuje i něco mezi tím: směsná organicko-minerální hnojiva s organickým základem a přidanými minerály.
K tématu přidávání hnojiva: zahradní půdy mají obvykle přebytek fosfátů, zatímco dusíku je v nich téměř vždy nedostatek. Proto nemá vždycky smysl používat směsné hnojivo. Pokud přidáte moc hnojiva, hladina živin může být příliš vysoká (vysoká pomáhá, ale příliš vysoká ne). Je lepší hnojit podle skutečných potřeb, než používat stále stejný recept bez ohledu na skutečnost. Pokud například půda už má dostatek fosfátů, použijte hnojivo s obsahem dusíku a uhličitanu draselného místo směsi dusíku, fosforu a uhličitanu draselného. Jak to máte vědět, resp. zjistit? Každých pár let byste měli vzít vzorek zahradní půdy a zkontrolovat obsah živin v ní. Budete tak vždy znát aktuální situaci a mohli byste dokonce vykompenzovat náklady na testy půdy úsporami za hnojiva. Jedno stojí přibližně stejně jako druhé. V každém případě tato metoda představuje lepší péči o půdu na vaší zahradě. Navíc to nezřídka chrání cennou spodní vodu, protože do ní není splachováno přebytečné hnojivo.
Ale dost už vysvětlování základních znalostí, přejděme k praxi! Projděme se spolu po vaší zahradě.
Co je teď potřeba pohnojit? A hlavně, kolik hnojiva je třeba použít?
Pro balkónové a květináčové rostliny používám minerální půdu, například nějakou květináčovou směs. V ní uložené hnojivo lze snadno prohrábnout a častým zaléváním se nevyplaví. Zásoba hnojiva ve vysoce kvalitní zemině pro květiny, obyčejně přidaná výrobcem, většinou vydrží kolem šesti týdnů. Nejpozději po této době je třeba přidat další hnojivo. Proto během sázení přidávám do půdy dlouhodobé hnojivo – 2-3 g na litr zeminy. Takhle rostliny zásobuji základní potravou až do srpna nebo září. Každý týden také přidám během zavlažování malou dávku tekutého hnojiva – 0,1 až 0,2 promile (tj. 1 až 2 ml hnojiva na 10 vody). Jako vždy postupujte podle návodu od výrobce na obalu hnojiva.
V keřových zahradách závisí míra hnojení hlavně na množství listů a květů utvářených rostlinami. Já hnojím čas od času jen skalkové keře hrstkou rohové moučky nebo trochou kompostu (sotva litr na metr čtvereční). Silně rostoucí záhonové keře mohou na jaře (březen/duben) dostat kolem 50 gramů směsného hnojiva na metr čtvereční. Nebo jim místo toho můžete dát kolem tří litrů kompostu na metr čtvereční. Slaběji rostoucí keře potřebují jen 30 gramů nebo 1,5 litru. V polovině června jim můžete dát druhou, mírně redukovanou dávku.
V zeleninových zahradách závisí míra hnojení hlavně na typu rostlin, protože zeleninu dělíme na silné konzumenty (např. zelí), střední konzumenty (např. rajčata) a slabé konzumenty (např. salát). Tady je pár typických doporučení pro hnojení:
Pro slabé konzumenty: přidejte 1 až 2 litry kompostu na metr čtvereční a v případě nutnosti i dusík (asi 70 g rohové moučky na metr čtvereční) a draslík (asi 35 g draselno-hořečnatého hnojiva na metr čtvereční).
Pro střední konzumenty: přidejte 2 až 4 litry kompostu na metr čtvereční a v případě nutnosti i dusík (asi 120 g rohové moučky na metr čtvereční) a draslík (asi 70 g draselno-hořečnatého hnojiva na metr čtvereční).
Pro silné konzumenty: přidejte 4 až 6 litrů kompostu na metr čtvereční a v případě nutnosti i dusík (asi 150 g rohové moučky na metr čtvereční) a draslík (asi 100 g draselno-hořečnatého hnojiva na metr čtvereční).
Upozornění: zelí, cibule a mrkve by neměly být umístěny na záhonech čerstvě pohnojených hnojem. Tyto rostliny dejte na takové záhony až další rok. Je zde riziko intolerance, protože hnůj někdy přitahuje mouchy, jejichž larvy mohou napadnout rostliny.
Při hnojení travnatých ploch mějte na paměti následující (jak už bylo zmíněno ve zvláštním vydání na téma trávníky): Když sekáte trávu, zároveň tím z trávníku odebíráte živiny: každý kilogram posekané trávy představuje 30 g dusíku, 20 g draslíku a 10 g fosforu. Tyto živiny je třeba nahradit. Ozdobné trávníky potřebují o něco méně hnojiva, než trávníky, po kterých se chodí nebo jsou jinak zatíženy. Normálně se trávníky hnojí každé 4 až 5 týdnů od přelomu března a dubna do začátku až půlky září, kdy se dělá závěrečné podzimní hnojení jako příprava na zimu. V současné době, kdy na trh přicházejí dlouhodobá hnojiva pro trávníky a speciální podzimní hnojiva, však existují rozdíly v četnosti hnojení. Jak neustále zdůrazňujeme, musíte velmi pozorně číst informace od výrobce uvedené na balení trávníkových hnojiv. To také může být odpověď na otázku, zda můžete místo trávníkového hnojiva použít směsné hnojivo. U směsného hnojiva se podívejte na poměr dusík:fosfor:draslík. Pro trávníky je ideální poměr 10:3:3-5.
Při hnojení stromů musíte rozlišovat mezi opadavými a stálezelenými. Jejich roční růstové cykly se poněkud liší, a proto potřebují hnojit každé trochu jindy.
Opadavé stromy potřebují živiny hlavně na začátku až uprostřed června a pak asi od poloviny července do poloviny srpna pro druhý běh růstu. Potom byste je už neměli dál hnojit. Takže vlastně na opadavé stromy aplikujete hnojivo poprvé v dubnu (asi 55 % roční potřeby) a v červnu (zbytek). Čísla se mírně liší pro ovocné stromy a růže, které vyžadují rozdělení dávek 50/50, resp. 60/40.
Stálezelené rostliny potřebují první dávku živin v květnu a druhou, vyšší dávku mezi koncem července a koncem srpna, kdy tvoří šišky. Rozdělení živin pro stálezelené rostliny je proto 35/65.
Množství hnojiva také závisí na požadavcích konkrétní rostliny, tj. na hmotě kterou vytváří. Pro malé jehličnany stačí asi 35 g směsného hnojiva na metr čtvereční a rok. Jako udržovací hnojení stromů a keřů by mělo stačit 50-70 g směsného hnojiva na metr čtvereční a rok. Pro ovocné stromy, růže a rododendrony můžete jít až k hornímu limitu a přidat 100 g v obou dávkách.
Uvědomte si, že kořeny stromů musejí být schopné v uvedené době živiny čerpat. Chcete-li použít organické hnojivo, musíte čekací dobu pro jeho rozložení odečíst od výše uvedených časových údajů.
Mimochodem:
Skleníkové a pokojové rostliny jsou teď také ve fázi růstu, tak je nezapomeňte až do října pravidelně hnojit. Pro zelené rostliny použijte hnojivo na zelené rostliny a pro kvetoucí rostliny použijte hnojivo na kvetoucí rostliny – to druhé je bohatší na fosfor, který podporuje kvetení.
